váš názor? :)

3. prosince 2013 v 16:39 | Naomi (나오미) |  *Moje tvorba*
ohayo :)
vím, že to možná bude na vás moc, ale chtěla bych se vás zeptat, jestli to, co jsem začala psát, má nějaký smysl a hlavně cenu v tom psát dál :P

je to zatím jen začátek...tzv. prolog, takže pokud to nebude až tak moc extra, tak mě za to nebijte :D jelikož tohle je zatím jen takové rozehřátí :)

P.S.: je to jen půlka, aby toho nebylo moc :P
takže čtěte ;) a pak mi řekněte co nejúpřimněji, co se vám na tom líbí nebo nelíbí :)

________________________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________________________
Opět máme shromáždění. Vypadá to, že se nás tu sešlo víc, než minulý úplněk. Z našeho kraje jsem tu bohužel jen já, jelikož se zase nikomu nechtělo a ani se jim moc nedivím.

,,Jak se opovažujete tvrdit, že jsme překročili hranice!" naštval se čaroděj z Jižního kraje. Nechápu, proč je to tak štve. Jen kvůli tomu, že se démon, jehož jméno se se mi velmi nelíbí, chce zmocnit malé princezny Elléji, přece hned neznamená, že se tu budeme hádat o tom, kdo za to může. Hmm, možná bych jim to měl říct. Když se tak dívám po celé místnosti, vidím, že se někteří účastníci pomalu připravují na bitvu. Asi jim to minule nestačilo. Kdyby tu byl náš hlavní čaroděj mistr Demek, ten by se s nimi nijak zvlášť nepáral a hned by je všechny poslal ke všem drakům. Ale já tu budu zatím jen tak sedět a poslouchat jejich vážný rozhovor a počkám až mě vyzvou, abych jim řekl svůj názor. Nesnáším, když jim něco musím říkat. Jenže patřím do Královského kruhu, který tohle všechno teoreticky musí organizovat a hlavně hlídat, aby někdo nečaroval během shromáždění, a tak je mojí povinností říct něco moudrého, až na mě přijde řada.

,,Musíme něco udělat. Ten démon zničí náš svět, pokud mu nevydáme princeznu."

Zase se do toho musí přidávat Wortig. A jako vždy myslí jen na blaho našeho světa. A teď vstává čaroděj zvaný Lazar. Nevím, proč mu tak říkají. Já bych mu spíš říkal Cvalík, protože je rozhodně nejsilnější z nás všech. ,,Podle mě bychom měli požádat o pomoc draky."

,,A nechat všechno na nich? Myslím, že nebudou moc nadšení." protestoval Mareth, čaroděj z Východního kraje. ,,A co vlci? Nebo Galuové?" zeptal se mladý Ralzon. ,,To má být vtip?" Zasmála se sarkasticky jediná čarodějka z Jižního kraje Katriel.

Všimnul by si někdo, kdybych potichu odešel? Jistěže. Kdybych tu nebyl jediný z kruhu, možná by mi to vyšlo, jenže takhle samotný tu mám nejvyšší hlas a musím tu zůstat až do konce. To může trvat klidně i celou noc a až si nebudou vědět rady, co dalšího říct nebo navrhnout, obrátěj se na mě. Jak já tuhle funkci miluji.

,,Předáme mu ji!"

,,Ani náhodou! Nesmí ji dostat jinak náš svět zanikne!"

,,Zanikne tak jako tak!"

Potichu a zhluboka jsem si povzdychl. Čím déle se zaposlouchávám do rozhovoru, tím mám větší chuť se zvednout a odejít. Tak ať už to mám za sebou. Když se teď zvednu a řeknu jim svůj názor, shromáždění se pak rozpustí a budu moct jít domů a dát si teplou večeři. Dneska na mě čeká výborná semínková polévka s jablkovou taštičkou.

Smetl jsem neviditelné smítko z mého královského hábitu a pomalu jsem se zvedl. Překřikování najednou ustalo a všichni čarodějové koukali jen na mě. Když jsem tu byl poprvé, byl jsem z nich velice nervózní. Dnes si říkám, proč jsem se k tomu proboha nechal přemluvit.

,,Jaký je váš názor?" zeptal se Mareth. Projel jsem očima po kruhovité místnosti plné čarodějů. ,,Je úplná blbost předat princeznu démonovi." pronesl jsem svou větu s co největší vážností. ,,Ale-" chtěl namítnout Lazar, ale já jsem ho pouhým mávnutím ruky umlčel. Tohle jsem měl strašně na téhle práci rád. Jakmile mávnu rukou, všichni musí okamžitě zmlknout. A to jsem ani nepoužil žádnou magii. V duchu jsem se tomu zasmál a dál pokračoval. ,,Když mu ji předáme, pohltí její duši a zničí náš svět." Pohlédl jsem na čaroděje a ti souhlasně kývali hlavami. To byl signál toho, že mohu pokračovat. ,,Ale na druhou stranu, když mu ji nedáme, také ho zničí." Čarodějové stále přikyvovali. ,,Takže i když to bude velmi riskantní, myslím, že nejlepší rozhodnutí je princeznu schovat na bezpečné místo, aby o tom nevěděl." Jakmile jsem skončil, čarodějové se koukali jeden na druhého a nikdo nevěděl, co říct. ,,A kde ji chcete schovat? Démon má špehy všude." podotkl mladý Ralzon. Přikývl jsem. ,,Ano, to je pravda. Avšak existuje jedno místo, kam jeho síla a ani špehové nemohou."

,,Kde to je?" Zamračil se Huqil. Tento malý, svalnatý čaroděj ze Západního kraje, je velmi netrpělivý. Vždy, když chci udělat nějakou dramatickou odmlku, musí ji okamžitě zničit svým pištivým hlasem. Nadechl jsem se, jelikož jsem si vychutnával tu část, kdy oni opět něco nevědí a já ano. "Za Dračí most." Pronesl jsem nahlas, aby to všichni slyšeli. Na chvíli zavládlo hrobové ticho. Bylo slyšet jen dýchání všech v místnosti. Vychutnával jsem si to krásné ticho a čekal, kdo jako první tu nádheru prolomí. ,,Vy jste se snad zbláznil! Nikdo by přece jen tak neriskoval odvést princeznu za Most! Víte vůbec, kdo ho střeží?" Vykřikla Katriel a čekala, jak na to zareaguji.

,,Jistěže to vím. Už jednou jsem byl za hranicí našeho světa a pokud dobře vidíte, stále tu před vámi stojím. Takže to není zas tak nebezpečné, jak si možná myslíte." řekl jsem svou odpověď klidným hlasem. Ano, byl jsem za Mostem a dokud mi bude sloužit paměť, tak na ten zážitek nikdy nezapomenu. Jedině, že bych na sebe seslal kouzlo zapomnění, ale zas takový blázen ještě nejsem.

,,A kdo myslíte, že se na tu cestu vydá?" Vytrhla mě ze svého myšlení čarodějka. Porozhlédl jsem se po místnosti. Jistě, nikomu se nechce, přesně jak jsem čekal.

,,Já...půjdu." řekl slabým hlasem Ralzon. Usmál jsem se na čaroděje. A pak se nemáte spoléhat na mladou generaci čarodějů, když se dobrovolně, i když nejistě, hlásí do věcí, o kterých nic neví.

,,Je to od tebe velmi šlechetné, že chceš pomoct zachránit náš svět. Bohužel musím tvou nabídku odmítnout."

,,Proč? Jen ať jde, když chce." divil se Lazar. Jasně, ať jde nezkušený čaroděj. ,,Je mladý. A na takový úkol je potřeba někoho, kdo už má nějaké zkušenosti s draky." Stále jsem čekal, jestli se nabídne někdo jiný, kromě Ralzona. Mohl jsem tušit, že tu bude samý zbabělec. Dokonce i Katriel, která je vždy na pozoru při každém shromáždění, kouká po ostatních jen, aby nemusela koukat na mě. Jak milé. Co já tady vůbec dělám?

,,Půjdu já." řekl jsem nahlas a zřetelně, aby to ti zbabělci slyšeli. ,,To nemůžete udělat! Patříte mezi nejvyšší z Královského kruhu." protestoval Wortig. Tak tomuhle jsem se fakt musel zasmát. ,,Když ne já, tak kdo? Kromě odvážného Ralzona se do toho nikdo moc nehrne." na chvilku jsem se odmlčel a hleděl na kolegy. Teď se pro změnu všichni dívali do země. Že bych se taky podíval, na co tak zajímavého koukají? ,,Kromě toho mám již zkušenosti z minulosti a vím, jak s nimi jednat. Konec." dodal jsem a dal signál, aby se všichni rozestoupili a já mohl konečně odejít. Až tohle uslyší král, určitě z toho nebude moc nadšený.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kazuka Inuzuka Kazuka Inuzuka | E-mail | Web | 22. května 2014 v 10:56 | Reagovat

Ahojky mé oblíbené Sbénko!!!! Jsem konečně zpět a jen pevně doufám, že jsem stále tvoje Sbénko a že sis mě nevymazala a hlavně že na mě nejsi naštvaná  no a taky doufám, že stále s blogem pokračuješ a neskončíš!! To by mě moc mrzelo...hodně mých Sbének skončilo a nebo už se na blogu neobjevují což mě strašně moc mrzí, že už mám jen tak málo Sbének! Jo jinak ta povídka je hodně zajímavá a rozhodně dost dobře napsaná! Máš velký talent a rozhodně piš dál jak tuhle povídku tak i nějaké další! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist