Lahodná krev 14

6. listopadu 2018 v 11:43 | Naomi (나오미) |  LK příběh
Jupí, další kapitolu mám dopsanu :D



"Žádný problém." Prohlásil Karel, vytáhl z kapsy mobil a začal telefonovat.

"Až ji najdem, co potom?" Otočila se Nataša k Rickovi.
"Co?"
"Nejsem blbá, Ricku. Tohle celé neděláš jen proto, že je její krev vzácná." Řekla ruska. Rick se zamračil. Měla pravdu. "S Benem jsi parťák několik desetiletí." Opět se odmlčela a čekala, zda-li k tomu něco řekne. "Zabiješ ho?" Tuhle otázku čekal. Zahleděl se kamsi dopředu a pousmál se. "To záleží na okolnostech. Ale raději bych takové rozhodnutí přenechal radě."
Nataša vzdychla. "Jen aby i oni nebyli na špatné straně."



Karel hovořil do mobilu až moc dlouho. Rickovi pomalu docházela trpělivost. Nutně potřeboval vědět, kde ji ukryli a hlavně chtěl, aby už byla v bezpečí.
"Tenhle pohled se mi nelíbí." Podotkla Nataša. Rick se na ni nechápavě podíval. "Jakej?"
"Jako bys plánoval něco, co se nikomu nebude líbit."
Blonďák se letmo pousmál. Opět se trefila. Zatímco jim Karel zjišťoval, kde se Ben a jeho spolek nachází, on vymýšlel plán, jak všechny zlikvidovat. Tohle jim rozhodně jen tak něchtěl odpustit. Tím, že ji unesli, si vypsali ortel smrti. Dokonce i Ben.

"Mám adresu." Řekl Karel, jakmile si schoval mobil do kapsy. "Konečně." Nataša se zvedla z lavičky a chtěla vyrazit, ale Rick ji zarazil. "Potřebujeme posilu."
Ruska propukla v smích. "To jako vážně?!"
"Co ti na tom přijde vtipné?" Zeptal se s ledovým klidem Rick. "Celou dobu čekáme, až nám Karel zjistí, kde je Ivane a ty až teď řekneš, že potřebujeme posilu? A koho? Vrátíme se na základnu a tam přesvědčíme pár týpků, aby do toho šli s námi?"
"Ne." Odsekl Rick. Nelíbilo se mu s jakým tónem na něj mluví. Pohlédl na Karla, který se ani nesnažil zapojit do této konverzece.
Zhluboka se nadechl a sdělil jim druhou část plánu. "Zavolám Edgarovi." Stačilo vyslovit to jméno a Nataša okamžitě zlmkla. Karlovi spadla čelist a nevěřícně hleděl na Ricka. "E-Edgarovi?"
"Ano. Budeme potřebovat čaroděje a on je dost mocný."
"Právě z tohoto důvodu bychom s ním neměli spolupracovat." Promluvil Karel. Rick počítal s tím, že se ani jednomu nebude jeho plán přibrat do party čaroděje, ale jiná možnost tu nebyla.

"O co taky ve skutečnosti jde, Ricku?" Zeptala se Nataša. "Je to jednoduché. Chci to mít rychle za sebou a když ho hezky požádáme, aby lusknutím prstů zabil únosce, budeme doma před úsvitem." Rick jim nechtěl říct celý záměr jeho plánu. Moc dobře věděl, že by s jeho absurdním nápadem Nataša nikdy nesouhlasila, jelikož si Ivane oblíbila. A Sam? S ním si po celé události bude muset dlouze promluvit, aby mu nevrazil kolík přímo do srdce.
Neochotně vytočil Ergarovo telefonní číslo a čekal, až mu to čaroděj zvedne. "Je pozdě večer. Co chceš?"
"I já tě rád slyším. Potřebuju tvou pomoc." Rick se odmlčel v případě, že by chtěl Edgar něco říct, ale v telefonu bylo ticho. Upír se pro jistotu podívl, zda-li mu to náhodou nezavěsil a pak pokračoval. "Jeden z našich lidí,"
"Myslíš upírů." Skočilmu čaroděj do řeči. Rick si při jeho poznámce povzdychl. "Jistě. Jeden z našich upírů. Unesl velmi důležitého člověka. Tentokrát myslím člověka."
Pohlédl na Natašu, která netrpělivě přecházela z sem a tam. "O koho se jedná?" Zeptal se Edgar. "Jmenuje se Ivane Lloyd. Patří mezi lidi se vzácnou krví. Sám moc dobře víš, co dokáže udělat s upíry."
"Vím."
"Zjistili jsme, kde ji drží. A hodily by se nám tvé čáry." Ze sluchátka se ozvalo zachechtání. "Co chceš, abych udělal? Přičaroval jim lízátka, aby je přešla chuť na krev a byli hodní?"
Rick poodešel stranou, i když mu bylo jasné, že ho i tak Karel s Natašou uslyší. "Je mi jedno, co s nimi uděláš. Klidně je nech všechny zmizet. " Zahlédl, jak se Karel napřímil a Nataša se zastavila uprostřed chůze.
"V tom případě se můžeme dohodnout. Kde se sejdeme?"
"Pošlu ti adresu jejich úkrytu." Řekl Rick a zavěsil. Poté zavolal na Karla, aby mu řekl adresu. "Je ti jasný, žes odepsal i Bena,že jo?" Zeptal se Karel. "Jsem si toho vědom."

Jakmile dorazili na příjezdovou cestu k nemocnici, u brány na ně čekal postarší muž. Měl rezavé vlasy s nádechem stříbrné a zarostlé tváře. Opíral se o vycházkovou hůl a pozdravil se letmým pokynutím hlavy. "Nápady, jak se dostaneme dovnitř?" Zašeptala Nataša.
"Jednoduché. Na chvilku nás zneviditelním a zeptám se, kde se náchází váš přítel, který unesl tu dívku." Řekl klidně Edgar. Nataša si odfrkla. Nikdy neměla ráda jeho druh a hnusilo se jí s ním spolupracovat. "Ale co když se díky tomu dají na útěk?" Přemýšlel nahlas Karel. "Toho se nemusíš bát, chlapče." Pousmál se čaroděj.
"Řekla bych, že je starší, než vy." Zamumlala si Nataša pro sebe. Rick po ní střelil pohledem. "Edgar má pravdu. Může říct, že s ním chce obchodovat. Ben by neunesl Ivane jen pro svoje ůčely. Jsou v tom peníze."
"Jmenuje se Ben?" Zeptal se čaroděj, jelikož jeho jméno slyšel poprvé. Rick souhlasně přikývl. "Dobrá. Chci, abyste se drželi blízko u sebe." Edgar pronesl zaklínadlo a pobídl je, aby ho následovali.

"Hej! Co chcete!" Křikl na čaroděje muž stojící u hlavního vchodu do nemocnice. "Jen klid. Hledám jistého Bena."
"Jo? Kdo jste a co mu chcete?!"
"Edgar de Eglin. Rád bych s panem Benem projednal jistou obchodní nabídku." Představil se rázným klepnutím hole o zem.
Upír se okamžitě vzdálil a začal hovořit do vysílačky. Poté se vrátil a ukázal Edgarovi cestu.
Vešli do prázdné kanceláře, kde na ně čekal muž. Edgar se letmo podíval na své neviditelné společníky, aby mu potvrdili, jestli je to ten, kterého hledají.
"Přejete si, pane Egline?" Zeptal se Ben, když mu nabídl, aby se usadil do křesla. "Doslechl jsem se, že máte u sebe schovaný rudý poklad." Promluvil čaroděj klidným hlasem. "Opravdu?" Upír svraštil čelo. "Rád bych viděl vaše zboží. A také zdroj." Dodal Edgar a poslední slovo řekl s velkým důrazem.
"Jaké s tím máte plány?" Zeptal se nervózně Ben. Rick, který to celé sledoval, začínal pochybovat, že by mu na to Ben skočil. Proč by čaroděj měl obrovský zájem o něčí krev a chtěl vidět i toho, od koho ji mají? Ale doufal, že má Edgar nějaký plán. Nerad by se za Samem vrátil s prázdnou.

"Taková vzácná krev se často nenajde, sám víte, o čem mluvím." Podotkl Edgar a vstal z křesla a přešel ke kancelářskému stolu. Byla na něm vrstva prachu, takže se tu přinejmenším měsíc, možná dva, neuklízelo. "Rád bych využil šanci si s ní zaexperimentovat a zjistit tak další tajemnství, která nám může tajit."
Ben souhlasně přikývl. "Pravda."
"A to mě přivádí k jeho dárci. Rád bych věděl, zda-li je to muž, či žena." Čaroděj se odmlčel a trpělivě čekal, až se to upírovi vše v hlavě sesumíruje. "Dobrá. Jdeme." Řekl nakonec Ben a zavedl je ke dveřím, u kterých stáli dva upíři. Ben otevřel a vešli do pokoje, kde ležela.
Kdyby se nemusel Rick držet blízko Karla s Natašou, zkameněl by už u dveří. Nataša si držela ruce na puse, aby nevydala jedinou hlásku. Ivane tam ležela napíchnutá na hadičky vedoucí k nádobám, které byly s poloviny plné. Pleť měla tak bledou, že by mohla klidně splynout s bílým polštářem.
"Žije vůbec?" Promluvil Edgar. Rick v jeho hlase poznal, že se mu nelíbí, v jakém stavu ji vidí. "Nemusíte se bát. Dopujeme ji upíří krví, takže by měla vydržet ještě týden, možná dva." Odpověděl Ben s úsměvem na tváři.
"Kdo všechno o tom ví?" Zeptal se čaroděj. "Jste první kupec. S generálem Franzem jsme se dohodli, že rozjedeme aukci, až toho bude dos, ale s vámi o tenhle poklad podělil. Jste blízcí přátelé?" Zasmál se Ben.
"Možná jsem stary, ale moc dobře vím, že jsem neříkal nic o tom, od koho mám tu informaci. A už vůbec bych se nepřátelil s pijavicemi, jako jsi ty a tvůj generál, chlapče." Řekl Edgar naštvaně, klepl holí o zem a najednou se v místnosti objevili Rick, Nataša a Karel.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 niki-chan niki-chan | Web | 13. listopadu 2018 v 17:01 | Reagovat

Dobré pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist